Mám pro vás bezpečné možnosti BLW, když dítě ještě nesedí.
Naše cesta
Nevěděla jsem kde, a jak to bude jíst, vždyť ještě ani nesedí! To
klubíčko fungovalo skvěle. Kvůli svému pohodlí a pro synovu volnost
jsme střídali několik variant.
- v pozici klubíčka jsem ho držela u stolu (viz foto výše),
- na bříšku na zemi (např. na hrací dece) s jídelní podložkou (viz foto níže),
- na bříšku nebo pak už v sedě na zemi na piknikové dece nebo jiné podložce (ideálně snadno omyvatelné nebo pratelné, já jsem koupila zbytek vinylové podlahy v dekoru dřeva, viz foto),
- u jídelního stolu ve vysoké dětské židli (viz foto),
- u malého stolečku na malých židličkách (viz foto),
- a někdy jsme nestihli přejít ke stolu od přípravy jídla u kuchyňské linky, kde jsme to už rovnou i snědli.
V případě jídla na bříšku je zásadní, aby bylo dítě na bříšku stabilní a spokojené. Poznáme to tak, že si na bříšku často hraje a vydrží tak dostatečně dlouhou dobu, tedy je mu tato poloha komfortní.
Vždy volte takovou polohu a místo pro jídlo, jaké je nejvhodnější v danou chvíli pro děťátko s ohledem na jeho aktuální schopnosti. A také, aby to vyhovovalo i vám, rodičům.
Historka ze života
Když jsme jedli u malého stolečku, začal syn odbíhat od jídla za hračkami. Vadilo mi to a nevěděla jsem, co s tím.
Někde jsem četla super radu: „Buďte u jídla s dítětem, probírejte témata, která ho zajímají.“ No myslím, že jsme se snažili, ale roční dítě to tak úplně s tou konverzací nemá…
Zvolila jsem teda jinou cestu. Říct mu, jak to mám. Uvědomila jsem si, že chci, aby se najedl, že mi na tom v tu dobu nějak víc záleželo, a on to samozřejmě vycítil.
Řekla jsem mu, že si přeji, aby s námi seděl u stolu, že by se mi to tak líbilo.
Musela jsem to zopakovat 3x (ne 3x za sebou u jednoho jídla, ale jednou u oběda, pak u večeře a pak další den u oběda).
To opakování bylo třeba, myslím si, spíš pro mě než pro něj. Abych si uvědomila, že je to v pohodě, že na něj tlačit nechci a že to zase nechám na něm.
No a pak s námi už zase seděl v klidu u stolu a jedl. Ano, někdy potřeboval odejít dřív, protože už dojedl, a tak jsem ho nechala. Pro někoho je důležité, aby děti seděly u stolu, dokud všichni nedojí a pokud to tak máte, tak je to taky v pořádku.
To nejlepší je, dělat si to po svém. Jakýkoliv nátlak nebo nespokojenost rodiče dítě okamžitě vycítí a začne tyto pocity zrcadlit. Tak bacha na to.
