Už si skáčete po hlavě nebo na vás visí? Několik týdnů už to táhnete a nevíte, co s nimi ani se sebou? Nebo si to užíváte a děsí vás, že ta pohodička doma jednou skončí? Ať tak či tak, mám tu pár tipů na aktivity pro děti i rodiče.
plánovat či neplánovat?
Potřebujete plán a režim, abyste měli každodenní rutinu? Dělá vám to dobře? Udělejte si ji.
Někomu by mohlo například fungovat mít jeden společný projekt s dítětem naplánovaný na každý den (např. něco vyrobit, procházka s konkrétním cílem, něco uvařit nebo upéct).
Chcete si vyzkoušet, jaké to je, žít v bezčasí? Ještě stále je ta nejlepší příležitost k tomu si to vyzkoušet. Protože teď opravdu nemusíte vůbec NIC.
Jak to potřebujete vy? Udělejte to přesně podle sebe.
srandičky každý den
Toto bych řekla, že je snad povinná aktivita. Děláme spolu srandičky, jen tak jsme a smějeme se spolu. K tomu není nic potřeba.
nicnedělání
Pro mě často velmi obtížná aktivita, kterou už několik let trénuji.
Často se mi stane, že se rozhodnu nedělat nic a už se mi to i daří nějakou dobu v tom být. Ale pak se z ničeho nic zvednu a začnu něco tvořit, dělat…
Nicnedělání ve mě vzbuzuje kreativitu. A čím víc nic nedělám, tím jsem kreativnější.
Jak působí nicnedělání na vás? Už jste ho vyzkoušeli naplno?
dělat cokoliv bláznivého, co nás napadne
Plavit se jako piráti po zátoce, která nám omylem vznikla na zahradě. Naplnit vanu balónky až po okraj (inspirace od sestry 
). Udělat si večer taneční party (hudba opravdu naplno a tančit do padnutí). Jezdit na lanové dráze (máme jednu v lese za domem).
Všechno je povoleno.
pokreslit křídami celý chodník před domem nebo celý dvůr
S křídami mě to baví. Kreslím, co si Felix přeje nebo nějaký příběh nebo jen auta různých barev a velikostí nebo celé město…
S křídami je to super, protože i když si myslíte, že kreslit neumíte, vůbec to nevadí. Za chvíli to smyje déšť. Takže NO STRESS!
uplést si věneček z pampelišek
Blbý nápad? Kdy jste ho pletli naposledy? Já loni, po hoooodně dlouhé době a je to skvělý relax.
Prcek se bude válet v trávě vedle vás, možná pomůže, možná ochutná… Podmínka je pak věneček nosit jako královna. Jak jinak.
pohádek a videí kolik bude chtít
Když je venku hezky, je tam tolik zábavy, že si syn říká o pohádky a videa méně. Ale když si řekne, ráda mu ji pustím.
A u toho si dám čaj a čtu si knížku nebo cokoliv jiného. To je čas pro mě!
hrát si na šnečka
Připneme si páskem balon na záda a jsme šnečci. A děláme i šnečí závody. Jo!
Jakákoliv další zvířata i dopravní prostředky povoleny.
číst do zblbnutí
Tak to snad ani nebylo třeba psát, ale děláme to, tak jsem čtení taky zařadila.
Jo a nečtu jen dětské knížky Felixovi. Čtu i knížky, které chci číst já. Sobě a když chce, tak i jemu. Střídáme se.
ráno cvičit, ehm
Já se snažím cvičit jógu ráno, když se mi chce a když si vzpomenu. Rozhodně to nedělám každý den, i když bych chtěla. Vstávání dřív než dítě by fungovalo skvěle, kdyby se dítě vždy nevzbudilo dřív než budík. Však já se jednou dočkám…
Už se mi to někdy daří i bez toho přídavného závaží (viz foto), které si u toho buď snídá nebo hraje. Nejvíc zatím zabírá, když oznámím, že jdu vítat sluníčko.
Existuje spousta různých online cvičení nejen jógy pro děti. Toto neprovozujeme, protože se mi nechce trávit čas u obrazovky a tak děláme jiné aktivity, u kterých se naběháme přirozeně dost.
Honíme se, házíme míčem (kutálení je taky fajn), pořádáme závody kolem domu (mnohem častěji v domě – pro ty, kdo nemají zahrádku), procházky, koloběžka, kolo… a já stále něco vyrábím, tvořím, teď kácím stromy, začíná práce na zahradě a to mi přijde jako ta nejlepší posilovna.
užít si domácí lázně
Bahenní lázeň, vana plná bublin, bylinná napářka… Stačí si rezervovat hodinku pro sebe a může se stát.
Pokud prcek ještě nedovolí nebo to prostě nevychází, nevadí. Skočíme do vany spolu. On si hraje a já relaxuju. Za mě taky dobrý.
společně vařit
Většinou začínáme vařit spolu a někdy to i společně dokončíme.
Někdy začne prcek suroviny ochutnávat a tím ho ztrácím jako pomocného kuchaře a mění se na profi-ochutnávače a tím se dokáže bavit až do chvíle, kdy hlásím: „Jídlo!“
Když se zapojí mouka, je to hra na celé odpoledne a taky na „zasněženou“ kuchyň.
Ale za tu radost, soustředěnost a zaujetí mi to stojí. No a to pak vařím sama. V poslední době se už někdy i stává, že vařit nechce a raději si hraje sám.
nezapomenout požádat o vrácení peněz za letenky
Taky jste měli naplánovaný nějaký hezký výlet? Já hned několik.
hrát si na kapelu
Máme doma spoustu hudebních nástrojů. Většina z nich je příliš hlasitá a vydává příšerné zvuky. A tak jich máme každý v ruce co nejvíc a děláme hluk, teda hudbu.
udělat si piknik v obýváku
Když jsme začínali s příkrmy, jedli jsme na zemi denně. Už je to tak dávno…
Ale rádi si i tak domácí piknik zopakujeme. Hlavně, když máme návštěvu. To je pak zážitek pro všechny.
chodit do lesa a sbírat jarní divoké bylinky
Potřebujete někdy důvod jít ven? My chodíme na bylinky. Hlavně teď na jaře je to ideální.
Sbíráme kopřivu, lesní pažitku, česnáček, bršlici, fialky, sedmikrásky a pampelišky. A pak si je rádi dáváme do jídla. Felix teď pažitku nechce, ale zbytek slupne.
dát svobodu dětem
My to máme tak, že si každý dělá co chce. Já si dělám svoje aktivity, Felix si dělá svoje aktivity a na těch společných se snažíme vždy dohodnout. Dost často je tou společnou aktivitou nějaká jeho hra, zábava pro něj nebo moje aktivita, ke které se přidá.
Nemám pocit, že ho musím nějak zabavit. Už ne. Vím, že se zabaví sám. Jen chce tu zábavu sdílet se mnou nebo s tatínkem, tak se to snažíme vždy vymyslet tak, abychom byli všichni spokojení.
tvořit spolu
Tvoříme spolu, když se nám chce. Často to probíhá tak, že mě něco napadne, tak to navrhnu a když Felix souhlasí, tak se na to vrhneme ihned nebo později, až se nám oběma chce.
Tentokrát jsme si chtěli namalovat do ložnice obraz noční oblohy. Abstrakce je nejlepší, na tom se nedá nic zkazit.
Trik je s vodovkami v tom, že nekreslíme přímo z barevné palety, ale předpřipravím 4 sklenice s obarvenou vodou na ty odstíny, které na obraze chceme a tím malujeme.
praskat bublinkovou folii
Objednali jste něco online? Přišlo to zabalené v bublinkové folii? Ekologické to není, ale když už to máte doma, tak si to užijte!
Buď to jen nechte prcka mačkat. A tím nechte, myslím fakt to už přestaňte praskat sami a taky mu nějaké bublinky nechte.
Nebo velký kus folie přilepte na zem krepovací páskou (ta jde dobře zase slepit bez toho aby pak lepila zem) a nechte po tom prcka lézt, válet se nebo běhat, když už to zvládá. Je to sranda.
karton jako největší zábava
Kartonová krabice se může proměnit na cokoliv a může s ním být velká zábava. Na internetu najdete spoustu inspirace, co je možné z kartonů vytvořit.
Ale není třeba stavět mrakodrapy, nějaké složité nebo detailně propracované výtvory.
Někdy stačí postavit domeček (životnost asi 2 týdny) nebo improvizovanou garáž (životnost 2 dny).
Čím kratší dobu strávíme stavbou, tím rychleji se jde na hraní a to je většinou pro dítě větší zábava. Někdy stačí si do ní jen sednou a zavírat se tam. My jsme měli jedno období, kdy jsme si pravidelně v krabici četli.
vyzkoušet něco, co jsem vždycky chtěla
Mám v plánu si ještě natrénovat stoj na hlavě a taky zkusit slackline.
tvořit sama
Za poslední měsíc to bylo například tvoření lapačů snů podle tohoto a taky tohoto videa na YouTube. Těch návodů tam jsou mraky, stačí mít nějaký kovový nebo dřevěný kruh a klidně obyčejný provázek. Je to jednoduché a výsledek nádherný.
Taky jsem si myslela, že vyšívání je totálně OUT. Ale zkusila jsem si vyšít kaktusy a líbí se mi tak, že jsem si je dala za rámeček. Ty fialové čáry přes ně nejsou chyba.
To vyšíval Felix, tak jsem to tam nechala, protože se mi to líbilo.
pečovat o sebe
Už bylo dost starých triček a vytahaných tepláků. I doma se oblékám tak, abych se cítila skvěle. Už chápu malé holčičky, které se chtějí několikrát denně převlékat. Já to teď dělám taky. Prostě podle nálady.
A už roky jsem neměla rtěnku a tak jsem nahodila šaty, rtěnku, nalakovala nehty a vůbec to nebylo divný. Cítila jsem se skvěle. I když jsem šla pak vymalovat jeden pokoj.
hrát si na život
Hry, které baví mě i syna.
Když vaříme, hrajeme si na kuchaře a na restauraci.
Když doma něco vyrábíme ze dřeva nebo opravujeme, hrajeme si na tesaře a na „stavbáře“.
Večer si děláme doma kino (střídáme se a někdy je film pro syna a někdy pro nás dospělé).
Hrajeme si a přitom děláme ty věci, které bychom stejně dělali.
Všichni spokojení.
zkrášlit si domov
Rok po nastěhování do nového domu a stále je co zlepšovat. A tak jsem se vrhla na malování a kompletní přestavbu posledního pokoje. Dokončení rekonstrukce koupelny a záchodu.
Ale není třeba pouštět se do tak zásadních a velkých projektů. Udělejte si třeba redesign jednoho rohu v bytě nebo domě. Pověste jeden obraz, který už na to dlouho čeká… Jen tak pro radost.
pověsit světýlka všude!
Felix jeden den navrhl: „Uděláme si Vánoce!“ A tak jsme si je udělali, i když do prosince bylo daleko. Použili jsme všechna světýlka co máme.
pustit se do úklidu a kramaření
Je jaro a svět stojí a čeká. Ideální čas na pořádný úklid.
Pro mě prostor na to dokončit loni započatý zázračný úklid, při kterém jsem se zbavila 70% věcí, které jsem měla.
Na řadě byl poslední krok a to vytřídění sentimentálních předmětů (papíry, deníčky, fotky). Věcí, které vyvolávají emoce a vzpomínky.
Byla to jízda a ještě na té vlně jedu. Stálo to za to. Rozloučila jsem se s minulostí, vyčistila některé staré bolístky a mám v sobě prostor na nové zážitky a emoce. Je to velká úleva.
Pokud se nepustíte do takové velké věci jako kompletní úklid celého domova, udělejte si radost uspořádáním alespoň jedné police nebo zásuvky.
Mě třeba dělá velkou radost tato police na ručníky. Jakože fakt vždycky když se jdu koupat a beru si z ní ručník, tak se usměju.
Už neřeším který ručník si vyberu, protože některý nemám ráda. Líbí se mi všechny a beru ten, co je na řadě. To mi dělá radost.
Asi jsem divná, ale fakt někdy stačí tak málo. Nebo kořenky v kuchyni, to je můj oblíbený šuplík.
Když já vyklízím, třídím a zase uklízím, syn kramaří. Je to velká zábava, která dokáže zabavit na hodně dlouhou dobu. Záleží, co tam objeví.
Nechávám ho to vždy důkladně prozkoumat, často i několik dní…
dovolit si dělat, to co chci
Je něco, co si odpíráte? Něco, po čem toužíte? Dopřejte si to (pokud je to v současné situaci možné).
dávat pryč to, co už nepotřebujeme
V současné situaci se mi daří více a rychleji než kdy dřív zbavovat se věcí, které se mi nelíbí a které v životě nechci. Týká se to věcí, zařízení v domě, dokonce i některých stromů na zahradě. Sama jsem si ostříhala podruhé v životě vlasy (poprvé asi ve 14 letech to byla katastrofa a slíbila jsem si, že už to nikdy nezopakuji).
Vše se zklidnilo. V tom pomyslném tichu teď vidím mnohem jasněji některé své vzorce chování, které už nechci. Všímám si okamžiků, kdy se mi startují emoce a najednou si v tu chvíli dovoluji vybrat si, jestli je chci nebo ne, bez jejich potlačování.
Loučím se se svou starou já, kterou už nejsem. A těším se na sebe a to, co přijde.
Máme to takové, jaké si to uděláme. A díky tomu, že svět se nám zastavil, máme víc času na sebe navzájem, ale taky sami na sebe.
A tak ho zkusme využít nejen k aktivitám kolem, ale také k prozkoumávání a pozorování našeho vnitřního světa.
Z mé zkušenosti je to tak, že když si uklidím uvnitř, to kolem se pak uklidí už tak nějak samo. Ale funguje to i naopak.
Když to tak po sobě čtu… děláme věci jako jindy. Jen jsme víc doma. Je pohoda a přicházejí i pravidelné rodičovské zkoušky. Znáte to.
Jak to máte vy? Užíváte si karanténu ve své vlastní rodinné bublině? Děsíte, až to skončí a tatínek už nebude doma při ruce na home office? Těšíte se, až to celé skončí?
Máte vy nějaké tipy na aktivity? Podělíte se?
